Asistenční jednorožec
Navštěvujeme ležící pacienty, seniory i vážně nemocné.
Přinášíme klid, emoce, bezpečný kontakt a chvíle, které se nezapomenou.
To vše díky našim certifikovaným terapeutickým koním.
Někdy stačí jeden dotek. Klidný dech koně. Teplá srst pod prsty.
Přítomnost tak velkého, a přitom jemného tvora, dokáže spustit vlnu emocí, začít pohyb i rozhovor tam, kde bylo dlouho ticho. Pohnout rukou, která dlouho neměla sílu.
Naše terapie není o výkonech. Je o vztahu. O chvíli bezpečí a klidu, kterou si klient může prožít podle sebe.
Kůň vnáší do prostoru klid. Už jen jeho přítomnost pomáhá uvolňovat.
Hmat, teplo a vzájemný kontakt spouští hluboké tělesné vjemy a posilují vztah k vlastnímu tělu.
I ti nejtišší klienti začínají vyprávět – o svém životě, o koních, o sobě. Kůň je bezpečné téma i most.
Péče o koně motivuje k pohybu. Klienti s dopomocí krmí, čistí, vedou koně… aniž by si uvědomovali, že právě rehabilitují.
Nikdy jsem nehledala terapeutického koně. Ale jednoho dne jsem skončila v nemocnici – s mnoha zraněními, dlouhou rekonvalescencí.
První moje cesta z vozíku vedla do stáje. Čekal tam Sagi – klidný, trpělivý a chápavý. Přizpůsobil se mému strachu, bolesti, berlím i vozíku. Projevil neuvěřitelnou empatii. A já si uvědomila, že může být oporou i pro ostatní.
Absolvovali jsme certifikaci České hiporehabilitační společnosti, inspirovali se prací Dr. Peya ve Francii a založili projekt Asistenční jednorožec. Dnes navštěvujeme seniory, nemocné, ležící i pečující – právě tam, kam se jiní často nedostanou.
Naše návštěvy nezanechávají jen otisk v trávě. Zůstávají v paměti i srdci. Slova rodin, pracovníků a samotných klientů jsou pro nás největší odměnou.
„V úterý 17.8.2021 za námi do Chýnova přijela paní Mgr. Veronika Volgemutová se svým čtyřnohým přítelem Sagittou. Tuto návštěvu podpořili Ježíškova vnoučata a Nadační fond Českého rozhlasu. Paní Veronika se svým valachem přistupovala ke každému zúčastněnému individuálně. Kdo chtěl, mohl si koně pohladit či podívat se mu velmi z blízka do jeho velkých hnědých očí. Co si myslel jsme sice nevěděli, ale zato jsme se dozvěděli něco zajímavého z jeho rodokmenu, výcviku a stravování. „V parku bývalého barokního zámku jsme strávili příjemné odpoledne“ řekla paní Veronika, a nejen ona ale i všichni zúčastnění, kteří si koně pamatují především jako hospodářské zvíře a pomocníka v zemědělství.
A tak bychom rádi touto cestou poděkovali paní Volgemutové, která svým vlídným přístupem a vedením „Sagiho“ přiměla naše seniory k mluvenému slovu, rozpohybovala unavené ruce, aktivizovala paměť, vyvolala úsměv i obavy a mnohé jiné. Těšíme se na další podobná setkání.“
„Paní Veroniko, děkuji Vám za Vaši návštěvu Domova s živým koněm. Když v rámci akce „Ježíškova vnoučata“ jsem měl přání setkat se s koňmi, nevěřil jsem, že je to splnitelné přání. Zvlášť pro vozíčkáře. Váš nápad, dopravit živého koně k nám, mě velmi mile překvapil. Návštěva měla velký úspěch a potěšila nejen mě, ale i další obyvatele Domova. Byla to pro nás významná událost. Vyřizuji poděkování i za ostatní potěšené.“
„Byl to úžasný zážitek – přenesl na mě tolik energie a přitom klid. Je to opravdu „terapeutický“ kůň, mně ty dvě hodiny objímání, mazlení, hlazení daly tolik, že mě tam snad ani nic nebolelo. Neskutečné uvolnění!! A když se teď dívám na fotky, tak mám i po dlouhé době „dobrovolně“ natažené prsty na rukou, narovnaná záda a vůbec úplně jiný postoj těla.. Nechápu!! Vůbec by mě nenapadlo, že může být kůň tak klidný, byl uvolněný, držel hlavu přitisknutou, přivíral oči, zadní nohu povolenou a nechal se jen hladit.“
„Dobrý den, dne 9.5.2021 jste nás navštívili s koníčkem Sagim. Celý týden jsme vysílali k nebi prosby, aby vyšlo hezké počasí a Vaše návštěva k nám na zahradu se uskutečnila. A opravdu, ta neděle byla nejkrásnějším a nejslunečnějším dnem z celého týdne! Staroušky jsme rozesadili po celé zahradě a už jen čekali, až „jeho výsost Sagi“ vstoupí 🙂 Všichni jsme se strašně moc těšili již dopředu, ale osobní setkání s tímto majestátním tvorem bylo dechberoucí. Některé babičky i dědečkové byli jen tichými obdivovateli, zatímco jedna z babiček se odvážila Sagimu dokonce vyčistit kopýtka, další dostala kartáč a s nadšením hřebelcovala! Z tohoto krásného zážitku žijí ještě teď, každému na potkání vypráví, jak jsme tady měli živého koně, jak byl neuvěřitelně hodný, od každého se nechal pohladit, od jedné z babiček dokonce i vodit. Patří Vám obrovský dík, kolik jste k nám se Sagim přinesli radosti a zvířecí lásky, pro staroušky to byl opravdu neopakovatelný zážitek. Přeji Vám za celý domov Slunné stáří hodně zdraví a ještě spousty rozzářených tváří díky Vaší terapeutické činnosti.
Díky vaší podpoře můžeme navštěvovat další seniory, pacienty a zařízení, kde koně léčí beze slov.
Každý příspěvek znamená další den plný radosti, doteku a emocí.
